Villa dell’industriale
Sever Itálie se nám moc líbí, stejně jako většině urbexerům. Je tady totiž opravdu veliké množství krásných opuštěných míst všeho druhu. Proto se sem s radostí každý rok vracíme obdivovat chátrající skvosty, které v našich krajích nemají obdoby. V roce 2017 jsme do Itálie zavítali dokonce dvakrát a při té druhé, zářijové návštěvě jsme prozkoumali tuhle zajímavou vilu…
Projíždíme poloobydlené vesničky na úpatí hor, ve kterých dříve vyrostla spousta krásných vil. Byly to většinou vily továrnické, z dob, kdy se zde dařilo průmyslu, zejména textilnímu. Ta doba je ale dávno pryč a proto je tu dnes tolik opuštěných domů. V jednom malém městečku máme dokonce dvě místa kousek od sebe. Prvním z nich je bývalé kino. Asi už zde není lidí, kteří by ho rádi navštěvovali, a tak zeje prázdnotou. Pěkná lokace, ale ta druhá by měla být ještě hezčí. Jdeme pěšky, nachází se jen o pár desítek metrů dál za zatáčkou. A také že jo! Zpoza rohu už na nás vykukuje obrovská zarostlá vila s majestátní věží. Nechal si ji pro sebe a pro svou rodinu postavit majitel jedné z místních fabrik.
Překonáváme nízký plot a otevřeným oknem se dostáváme do továrníkova domu. Rolety v oknech halí interiéry honosné vily do tmy, ale to nejlepší je osvětlené parádně. Přes vitrážové složité okno proudí dostatek světla na krásné schodiště s pianem pod ním. Byť nejde o žádnou historicky cennou stavbu, působí to tady na nás vkusně. Z vybavení toho mnoho nezbylo, přesto mají ty prázdné prostory své kouzlo. A k tomu nádherný výhled z vrcholu věže do údolí, nad kterým se vila tyčí. Možná tam někde dole na břehu horské říčky stojí továrna spjatá s tímto palácem.
Zdálo se, že vila nového majitele jen tak nenajde. Okolní krajina je nádherná, ale pracovních možností je málo. Proto to sem asi nikoho netáhne a už vůbec ne do tak velkého stavení. V roce 2019 se nakonec ale přeci jen na vilku usmálo štěstí a po více než 20 letech byla prodána a následně zrekonstruována.
