Ex-Cotonificio II.díl
V prvním díle jsme si ukázali výrobní haly plné starých strojů, kotelnu s turbínou a zelenkavou laboratoř. V díle druhém se podíváme do garáže…
Pomyslný obdélník tvořený jednotlivými budovami továrny je na horní kratší straně zakončen ubytovnou pro zaměstnance, do které se nedá dostat a na ní navazující autodílnou s dřevěnými roletami. Jednu z nich někdo naštěstí poodkryl, a tak se můžeme v klidu podívat, co se skrývá uvnitř. Tedy my už to tušíme dopředu, přesto, když to spatříme na vlastní oči, jsme jak v Jiříkově vidění. V tichosti zde odpočívají dva náklaďáčci k přepravě zboží a materiálu, typické italské vozítko Piaggio, Ford Capri, terénní motocykl neznámého výrobce a to hlavní, Lancia Aprilia Cabriolet. Tento na svou dobu luxusní vůz byl vyroben jen ve velmi malém množství, proto jde dnes o velice cenný exponát. Dočetl jsem se, že po zrestaurování a s originálními papíry by byla jeho cena kolem 150 000 Euro. No, možná právě proto byste ho zde dnes hledali jen marně. Někdo ho odtáhl. Zda to byl jeho majitel a nebo zloději, je ve hvězdách. Pro mě je důležité, že tu stál před těmi třemi lety, kdy jsme místo navštívili. Bez něj by totiž tahle garáž byla poloviční.
Trochu přeháním, objev by to byl i tak parádní. Ten, kdo to tady navštívil jako první a nikdy před tím místo na fotkách jiných průzkumníků, musel hodně jásat. Zaprášení veteráni se čas od času v nějaké té opuštěné fabrice najdou, není to žádná výjimka. Ovšem jde většinou o vozy uložené sběratelem v již prázdných prostorech, následně opuštěných z všemožných důvodů. Tohle je ale jiný případ. Automobily v této garáži hnijí stejně dlouho jako všechno ostatní v této textilce, takže k ní neodmyslitelně patří. Co ale nechápu je, proč tady majitel nechal na pospas času i takovou raritu jako je Lancia Aprilia. Jak už jsem psal v úvodním díle, informací je tak málo, že nemám šanci zjistit cokoliv o osudu továrníka a jeho rodině, která po sobě zanechala továrnu včetně domu kde žila. Tady mě to obzvlášť mrzí, ale asi to tak prostě má být…
