Chiesa della Madonna

Z pohledu turisty nudná rovinatá krajina táhnoucí se severní Itálií od východu na západ nakonec zas tak fádní není. Je totiž plná zanedbané architektury hodné průzkumu a fotografování.

Pole, pole a nic víc než pole. Doby, kdy na nich pracovala možná i většina populace jsou dávno pryč. Lidé se postupně přemístili do fabrik, do měst, zkrátka za lepším životem. Při tom často opouštěli i svá obydlí. Při průjezdu touto krajinou můžeme vidět mnoho stavení rozesetých uprostřed ničeho, mimo hlavní cesty, daleko od měst a vesnic. Vedle každého takového domu stojí i několik hospodářských budov. Ty bývají dodnes využívané ke skladování obilí a zemědělské techniky, zatímco obytné domy zejí prázdnotou. A protože odtud lidé již dávno odešli, také některé sakrální památky pozbyly svého účelu…

Uprostřed polí kruh napůl tvořený akáty a v něm stojí cihlová kaple a dům. Působí to jako ostrov na širém moři. Dům je celý prázdný a nikterak zajímavý, za to malý kostelík má co nabídnout. Jeho jediné dveře byly zajištěny dvěma dřevěnými břevny, které kdosi přeťal. Díky tomu můžeme pohodlně vstoupit a nechat se opojit nám již známou atmosférou. Zvenčí to vypadalo na hodně malou kapli, avšak uvnitř je vcelku prostorná. Řekl bych až příliš na to, že široko daleko je jen pár domů. Ale jak později zjišťuji při pohledu na mapu, poměrně nedaleko stojí velká opuštěná stavba, bývalý palác. Tím se vše vysvětluje.

Kapli jsem zdokumentoval před čtyřmi lety a od té doby se zde mnohé změnilo. Půlka střechy se zhroutila do lodi kostela spolu s nádherným kazetovým stropem. Dalo by se říci, že jsem ji zachytil ve stavu těsně před totální destrukcí. Zakrátko zaroste a bude z ní romantická zřícenina, jakých již známe v Itálii mnoho.