Car Graveyard
Tato série nebude ničím příjemným v očích milovníků starých automobilů. I já mám slabost pro staré věci, včetně aut samozřejmě, a přesto jsem se na tomto nevšedním hřbitově cítil jako v ráji.
Jde o soukromé vrakoviště na malém pozemku v klidné okrajové části města. Ticho zde naruší jen občasný průjezd vlaku po kolejích vedoucích přímo za plotem. A pak také my – urbexeři…
Naše kroky vedou ulicí končící právě u dráhy, odkud bychom se mohli dostat na vrakoviště zezadu. Cestou potkáváme pár místních, kteří vtipkují o tom, že jsme filmaři. Tedy soudím dle jejich gest, Němčinu neovládám. Zmátly je stativy připevněné na našich batohách. Nejspíš jim je jasné kam se chystáme, ale problém s tím nemají, a tak v klidu přecházíme na vyšlapanou pěšinku mezi tratí a pozemky přilehlých domů. Po chvíli už jdeme podél sešlého plotu, za nímž nás vítají první vraky aut. Listí je barevné, obloha blankytně modrá a sluníčko pomalu zapadá. Působí to tady na mě úžasně. Těm rozkládajícím se veteránům podzim velice sluší. Vůbec nemám obavu, že by na nás někdo ze sousedství vyběhnul. Cítím klidnou energii, i přesto, že jsem na hřbitově, a také přesto, že je část pozemku evidentně udržována. Dle slov jednoho rakouského urbexera vrakoviště přestalo fungovat kvůli vysokému věku jeho majitele. Podle stáří aut a hlavně také podle jejich stavu to musí být už pěkná řádka let.
Hranatých karosérií tady moc nenajdete, převažují oblé tvary. Většina vozů je navrstvena v několika řadách na sobě. Ta vespod už nezvládají tíhu aut nad sebou a jsou všelijak deformována. Vlivem toho ta vrchní padají a místy to vypadá, že se jen přišla přitulit k sousedovi. Některá ve mě zas evokují souložící broučky, kteří při tom uhynuli. Ve většině případů jde už jen o torza, kterým chybí spousta dílů. Jen málokteré vozidlo má ještě kola či obě světla. To ale na jejich atraktivitě neubírá. Nejsem odborník na automobily, takže vůbec netuším, jaké všechny značky se zde nachází. Všímám si jen velkého množství Oplů. Opomenout nejde ani slavný Hippie bus od Volkswagenu. Odpočívá tu dokonce i pár škodovek… Jak už jsem psal, pro někoho to bude možná smutná podívaná, ale je třeba si uvědomit, že tahle auta byla určena k likvidaci a už tady dávno být neměla. Nestalo se tak, díky čemuž teď můžeme pozorovat jak je příroda mocná. Na jejich odstranění pracuje sama, pomalu, ale bez servítek…
