Grand Hotel Paragon

Vrátíme se o několik let dozadu, do dob jsme podnikli náš první výpad za objevováním zapomenuté krásy v Itálii. Teď, když je cestování značně omezené, mnohem častěji se hrabu ve svém archivu, kde nalézám spousty dosud nezveřejněných fotografií. Jak přibývala kvanta fotek z nových a nových míst, ty starší jsem uložil takříkajíc k ledu a teď je s chutí tahám na světlo, a těším se, že se o ně s vámi podělím. Mám k nim samozřejmě mnoho výhrad, dnes bych je jisto jistě nafotil o dost lépe, ale není to taková hrůza, troufám si tvrdit. A hlavně jsem opravdu vděčný, že je vůbec mám. Přeci jen lepší něco, než nic a spousta těch snímků už se podruhé pořídit nedá…

Ten náš první italský trip byl dost náročný. Najeli jsme spousty kiláků, museli jme řešit opravu porouchaného vozu, nejednou jsme se dostali do vyhrocených situací. Vždyť to bylo snad poprvé, co jsme spolu byli pohromadě tolik času v kuse. Odměnou nám bylo hafo okouzlujících barabizen a nezapomenutelné zážitky…

Jednoho dne jsme se dostali do nejmenovaného lázeňského města, kde jsme chtěli okusit bývalý luxusní hotel. Jeho pět hvězdiček bylo již dávno pryč, stejně jako jeho zaměstnanci a hosté. Mezi urbexery šlo o starou známou klasiku, kterou prolezl snad každý, kdo Itálii někdy navštívil. Pochybuji, že ti všichni tam lezli tak blbou cestou jako my. Překonat metr vysoký plot a prolézt otevřeným oknem není obvykle žádný problém. Ovšem tady to bylo v rušné ulici přímo naproti jedné z mnoha kaváren. Uvnitř nám bylo ještě jasnější, že sem musí vézt jiná, mnohem snazší cesta, když jsme viděli, jak tady řádí vandalové…. Nu což, zvládli jsme to i takhle a fotky nejen z elegantní jídelny jsme si domů přivezli. Tady jsou…